ME AR Raidaran Španělsko…když dobrodružství, tak pro všechny!

6. 2. 2019 Tereza Rudolfová Adventure Race

Všichni máme rádi dobrodružství, ale někdy se to zdá i nám trochu moc 🙂

Takhle začal odjezd na ME pro Tomáše:

„Ahoj všichni, dneska spolu s Jan ObuškevičPavel Kurz a Tereza Rudolfo vyrazíme na trať ME v Adventure race. Oproti ostatním týmům ale už máme den závodění za sebou.
Ale popořadě…
Z Opavy jsem vyrazil ve stanovený čas. V zápětí amplióny ohlásily poruchu soupravy, a tak se překládám na nový vlak, který ovšem nestíhá navazující spoj do Prahy. Jedu tedy pozdějším a věřím, že ten hraniční příjezd doženu použitím tága a stihnu zbytek týmu (a odbavení) na letišti. České dráhy bez zpoždění, to je fajn…
Přichází sms: „Nespěchej, posunuli odlet.“ OK, uff, říkám si a pokračuju rychlíkem z poválečné doby už docela v klidu… Na Prahu! Chvílemi i spím spánkem neklidným, nerad bych totiž přišel o kolo, které je někde daleko v uličce.
Přichází další „mesič“: „Nespěchej, let zrušili.“ Tak už úplně v klidu dojíždím na letiště.
Nakonec do Barcelony odlétáme o dvacet hodin později a docela nestíháme. Navíc přes Řím 🙂
Na letišti řešíme klasické problémy se zavazadly a dvouhodinové zpoždění letu do Barcelony… Jsme klidní… Nakonec „šťastně“ dorážíme na hotel. Stává se tak dnes ve 4 ráno. Máme tedy 18 hodin do startu, ale jsme tady a to je důležité! Tak nám to fajn začíná…“

Pozdě, ale přece!

I když se tým dostal na místo startu až od den později, než původně plánovali, urychlil přípravy a zřadil se po bok dalších týmů mistrovství Evropy.

Trasu Raidaranu dlouhou přes 550 km s převýšením přes 25 000 m absolvoval český tým Black Hill za 106 hodin non-stop závodění. „Z čehož jsme věnovali pouze osm hodin spánku,“ vzkázala Tereza Rudolfová.

Ale zpět k závodu, který pořadatel umístil do moc pěkných terénů severního Španělska – třítisícových hor, velikých zelených jezer, malých pěšin a vlnících se trailů.. Nezapomněl ani řádně „přiložit pod kotlem“ a vyhnat rtuť v teploměru do červených čísel, blížících se k „příjemným“ čtyřiceti stupňům.

Co se týče samotné délky a profilu závodu… na vzdálenosti 600 km jsme nastoupali něco kolem 25 000 m. A to na kole, při běhu, canyoningu, ferratách, v jeskyních a něco málo taky na kajaku. To celé za nekonečných pět dní a pět bezesných nocí. Stylem nonstop a s naspanými asi osmi hodinami.

„Bramborová“ medaile z ME

„Tým fungoval jako hodinky a to co se týče navigování, taktiky, dobré nálady a hlavně síly našich motorů, které jsme drželi téměř neustále pod parou, tak jak to máme rádi.  A možná i proto se nám podařilo dorazit do cíle na čtvrtém místě. Jsem spokojený i když třetí místo nebylo tak daleko a bylo by jistě pěknější… Letos to však prostě lépe nešlo,“ napsal Tomáš Petreček.

Obrovské teplo a vysoké hory Katalánska vytvořily opravdu náročné podmínky pro všechny týmy. Vítězem se stali Estonci ze Salomonu (za 93 hodin 29 minut), se kterým se česká formace utká znovu na listopadovém mistrovství světa v adventure race na Réunionu. Druzí byli také Estonci ze Seiklushunt teamu, třetí Francouzi FMR. Ze šestnácti týmů na startu čtyři nedokončily.

 

 

📷 Honza Zak Photographer
📷 Jordi Santacana Fotografia

 





← zpět